Endogenní deprese

5. března 2006 v 16:47 | Judyth |  Deprese, smutek a samota

.

ENDOGENNÍ DEPRESE

Tenhle druh deprese zná většina Goths, jsou to stavy, kdy je vám nějakou dobu dobře, skoro skvěle a myslíte si, že bude líp a deprese vás už nikdy nepotká...Nastupuje fáze neutrálu, kdy se máte tak nějak normálně a nakonec fáze deprese, kdy jste na duševním, ale i fyzickém dně. Nebaví vás nic dělat, jste na dně a máte sebevražedné myšlenky, občas se dostaví i pokus se zabít. Já osobně považuji za důvod k sebevraždě jen ztrátu smyslu života, kvůli ničemu jinému to nemá cenu a kdo ví, třeba za pár dní potkáte nějakou spřízněnou duši a takto byjste o to přišli. Endogenní deprese se nedá léčit, buď ji máte vrozenou, nebo po nějakém traumatu z života. Když tohle období zkončí, začíná zase období neutrálu a celý koloběh se opakuje...

Ale berme to z té lepší stránky. Díky depresím můžeme tvořit to umění, které je tak krásné a depresivní, jaké umíme jen my. Většina lidí to sice neocení, ale díky depresím tvoříme ze svých surových pocitů.

Jen tak bokem :Statisticky se ročně zabijí dvě třetiny mužů a pouze jedna třetina žen, takže milé gothičky, jen tak dál ,-) ať chlapi vidí, že my vydržíme víc.

A ješťe k depresím... Až když dospějete do fáze, kdy si uvědomíte, že depresí se prostě nezbavíte a budete je mít vždycky a žít s tím, pak vám bude líp, protože nemá cenu s nimi bojovat, je to pak ještě horší, to mi věřte...

...

A jak se aspoň částečně zbavit deprese?
Radím vám procházku, pořádně dlouhou a někam, kde budete sám, prostě vypadnout pryč od lidí. Jen se svými myšlenkami.
To nejhorší, co můžete udělat je ležet doma a utápět se v smutku. také neobtěžujte nikoho známého svými sebevražednými myšlenkami...nejen, že by to nepochopil a měl by vás za blázna, může se stát, že ho do deprese stáhnete ssebou.
Radím vám si najít podobnou duši jako jste sami (gothika) a s tím si o všem promluvit, on vás jako jediný pochopí a to vám prospěje.

Přeji silné nervy a sílu při případné depresi.

Vaše Judyth
*
http://judytha.blog.cz © 2006-Judytha
 
2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gothictear Gothictear | 25. března 2006 v 12:12 | Reagovat

Mám stejný problém,ale v Liberci se nedá nikam extra sašít,v hledání stejně spřízněné duši nadále pokračuji.Sic si sněkým můžu psát,ale to není ono.Mám jednu dobrou kamarádku,někdy se na mě dívá divně,prostě mě nechápe,cítím to z více lidí a to je hrozný.

2 Keira Keira | 10. dubna 2006 v 21:12 | Reagovat

Jo ja mam stejný problém, ale teť je to lepší našla sem si kamarádku stejnou jako já a podnikáme spolu věci ktere se okolí moc nelíbí. A mám takové stavy, že si vážím každé vteříny svého života. Je to jako kdyby se mi mělo něco stát......ale neděsí mě to

3 CHaron CHaron | 12. dubna 2006 v 12:55 | Reagovat

Ja vydycky neco rozbiju. To bych rek ze dost pomaha. Nebo se od nekoho nechat zmlatit. Pres tu fyzickou bolest ta fyzicka pak boli mnohem min...

4 Innocentia Innocentia | 13. dubna 2006 v 14:41 | Reagovat

nebo jestli umí někdo z vás jezdit na koni, je úplně nejlepší si vyjet někde na vyjížďku, jen vy a to nádherné a vznešené zvíře, je to krásný pocit cválat krajinou, všechno to tak nějak z vás spadne. Ale spřízněná duše, myslím, pomáhá víc, jen ji najít a to není tak lehké, vím co říkám, stále hledám a nenacházím, je nás tak málo

5 Gazette.Ruki Gazette.Ruki | E-mail | 25. dubna 2006 v 16:47 | Reagovat

Já jdu vždycky někam kde nikdo neni a pak ze sebe tu bolest vykřičím...

6 DEWiL666 DEWiL666 | 25. dubna 2006 v 19:12 | Reagovat

Já vždycky napíšu nějakou básničku, rozeběhnu se k nám do lesa, kde jdou ze mě všechny emoce ven a pak ten papír s tou básničkou spálim... to mi pomáhá a narozdíl od sebepoškozování, kterým už jsem si taky prošla, to na vás nikdo na první pohled nepozná...

7 Hřbitovanda Hřbitovanda | Web | 25. dubna 2006 v 23:13 | Reagovat

tohle mám pořád. . .  zalezu si někam dokouta a většinou to házím na papír v podobě kreseb . . . a pak je líp :)

8 Onnea Onnea | 27. dubna 2006 v 18:16 | Reagovat

"Tenhle druh deprese zná většina Goths" - tak nepis endogenni deprese, ale zpusob gothu jak na sebe upozornit! A jeste vystavujte vsechny rezne rany a bude to!

9 jkl jkl | 27. dubna 2006 v 23:05 | Reagovat

"Díky depresím můžeme tvořit to umění, které je tak krásné a depresivní, jaké umíme jen my." //jn, kýčovité pičoviny, na to člověk musí mít deprese.

"Tenhle druh deprese zná většina Goths" //hehe, takže když se stanu gotikem, tak mě popadnou deprese jo???  :D :D :D

10 Gothictear Gothictear | 28. dubna 2006 v 18:22 | Reagovat

Když mám depky tak si představte,že hned nejdu to všem vykecat,můj malý mozek necháme proč sem někdo pořád leze,když ty goths tak nesnáší,vylejvá si snad vztek tady?

jkl máš pravdu ,tak nám vytři zrak ,zabíj nás tvými básňemi-počkat ti píšeš ty kyčovité píčoviny?-ne já se už lekla,jen přece si stěžuješ jací jsem chudinky.

11 Onnea Onnea | 28. dubna 2006 v 19:02 | Reagovat

my ze nesnasime goth? Vy si myslite ze vy jste gothi?? Jste ponekud paranoidni ne? Gothi vypadaji uplne jinak, my nesnasime debilni pubertacky ktere nevedi co s volnym casem, ale jelikoz umime brat veci s nadhledem, delame si z toho prdel... staci to, aby to tva mala zla hlavicka pochopila?

12 Gothictear Gothictear | 29. dubna 2006 v 9:34 | Reagovat

Nejsem zlá a pokud myslíš,že jsem zastydlej puberťak,tak mě vyzkoušej,když neuspěju-tak zřejmě nebudu goth.ale i ty si můsela být v pubertě,nejsem goth,abych zabíjela čas,tak mám ze sebe dělat holku v řůžovým co leze do prdele druhý,poslouchat disko,bavit se jak jsou pusy cat dolls bezva,natřásat se před klukama,dělat nucenej smích,hrát  si na drsnáka i když ono je  to jednoduší něž pořád fnukat,něco jsou možná kraviny,ale v satanismu se neviznám,takže nemůžu posoudit.Takže jak zaručeně poznat goth,jsem nebo nejsem?