Na křídlech motýla

9. března 2006 v 9:54 | Judyth |  Moje tvorba
Na křídlech motýla
Kdes v hrobce temné
spala kukla motýlí.
V temnu zrodila se, světlo neznala.
Pak po chvíli, vysvitlo slunce
a kukla motýlí zahřátá pukla.
Seschlé, vrásčité tělo spadlo na zem,
leželo, umíralo.
Pak náhle slunce svým paprskem
hřejivým dotklo se jej.
Ten hřejivý pocit,
ten motýlu sílu dal,
rozepjal křídla svá a vyletěl ven,
z temna rovnou za světlem.
S vět jej volal.
Motýlek naivní létal si po světě a hledal,
nevěděl však koho.
Pak spatřil motýla,
byl duhou zbarvený.
I motýl černý k němu
na květ sedl si.
Rozpoznal pocit, který v sobě netuše nosil,
motýlek naivní miloval.
Den mu přinesl lásku,
nový rozměr jeho krátkého bytí.
Tančil si v páru po světě.
Bál se však motýlek, že přijde zase noc,
zašeptal na večer:
'Neubližuj mi, já miluji tě láskou motýlí.'
Pak přišla noc a motýlek smutný byl,
věděl, že jejich čas přišel.
Motýlek naivní...
*
http://judytha.blog.cz © 2006-Judytha
 

2 lidé ohodnotili tento článek.