Vzkříšení

21. května 2006 v 14:01 | Judyth |  Moje tvorba
Polámaná andělů perutě, to na pohled působí krutě.
Temnota tě pohltí, strhá zbytky perutí.
Na rubáši umrlčím leskne se zmáčená hlína,
déšť ji v bahno přeměnil.
Hnáta bílá kytku svírá, kytku mrtvou, hnijící.
Hrob otevřený dýchat necháš, již déle v něm nespočíváš.
Hřbitovní andělé, znamení zla na těle a bílá kůže
umrlce je krášlí.
Rubáš pohřební snímáš a na tělo své se díváš,
jen šrámů pár a zaschlá krev, co smrti daly tě.
Klid věčnosti však netrval,
ne pro hřbitovního anděla.
Vzkříšen byl jsi a nyní krutost rozsévati musíš,
polibek krutosti, polibek smrti...
Za hříchy ti trestem bylo prokletí a věčná muka neživých.
Vzhlížíš k luně, ruce spínáš,
ten osud nechceš přijmouti.
Ty však musíš, zní to krutě...v samotě sám tápati.
Věčnost je pro hřbitovního anděla,
jak šípy ostré do těla...
*
http://judytha.blog.cz © 2006-Judytha
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.