Vaše tvorba 2

18. září 2006 v 9:32 | Judyth |  Vaše tvorba
Zdravím Vás, tak jsem zde dala pokračování vaší tvorby, jelikož se mi to všechno do předchozího článku nevešlo a stále přibývá, takže ani nevejde :) Dekuji vám, že mi své výtvory posíláte a pokud tak budete činit dále, posílejte je na můj e-mail, který je: karpamagic@centrum.cz .
Vaše Judyth
VLČÍ PÍSEŇ
Vlčí smečka táhne do noci,
nikdo nikomu nemůže pomoci.
Vlčí smečka je nekompromisní,
všechno co neuteče to sní.

V noci za svitu měsíce,
to vlci řádí nejvíce.
Vlci rádi kráčí tmou,
já chci aby měli i duši mou.
--------------------------------------------

SCHIZOFRENIE
Straním se světla,
nespatříť dlouho nebe.
Jsem jen pro škodu světa,
nenávidím sám sebe.

Jsou všude okolo,
straší a nedají pokoj.
Kolem se zúžuje kolo,
jen se chlapečku neboj.
----------------------------------------------

PRORADNÁ
V černé kápi přes hlavu,
okolo mne pořád slídí.
Nevím jestli to je z hladu,
ale slýchám jen smích lidí.

Kouká na mě, ač oči nemá,
do zad mi klíny vráží,
říkám buď ať toho nechá,
nebo ať už vraždí
AUTOR: Richard II. Bejšovec
Vraždící láska

Růže rudá jak slunce zaplavené krví
a krev, prolitá na růži
a srdce tak bolí.

Kapky krve se smíchají se žalem
a stékají po tváři, břichu a končí u kolen.

Dvě tváře spojené krví hledí si do očí
a jen skelné odrazy ve světle se točí.

Uběhne den, noc a je tu ráno,
bolestivé a chladné,
v osudu dáno.

Růže s oschlými květy leží na zemi
a u ní dvě osoby, citově spojeny.
Za života perně se milovali
a svou lásku k sobě
smrti darovali.

Krev zmizela a růže také,
konec lásky, začátek nové.
---------------------------------------

PROHLOUBENÍ DUŠÍ

Na polštář mé slzy padají a mé pravidelné nádechy se ztrácí.
Já připadám si jak po píchnutí jehlicí,
Nemohu popadnout dech a mé tělo se dusí,
já potápím se ve vlastních slzách a tělo mě zoufale prosí,
prosí o kousek vzduchu, já však pociťuji,
jen trochu mrazivého vzruchu.
Mé tělo, mysl, duše klesá dolů, do hlubin, slzných stoků.
Už nic nevnímám a tiše uvadám,
a za chvíli propadnu, svým krásným představám.
Zavírám oči a vidím dědečka, jak mě odhání,
že prý mě tam ještě nechce.
Co to znamená?
To jest smrt kamenná.
Avšak já už nechci dále žít a jdu k dědovi, stále blíž a blíž.
Už tam skoro jsem a natahuji ruku, ruku, abych se dotkla, druhé strany světů.
Jsem na druhé straně a je mi krásně, tak lehounce.
Teď už vidím všechno jinak, tak jasně.
AUTORKA: TECCA
Žádost
Nežádám po tobě nic,
má žádost uschla jak květ,
uvadla a ztratila se v temnu,
ztratil se tam pro mne cely svět,
ztratili se v ni city,
jsem jen duse bez těla,
jen po smrti už jen prahnu,
jak ten květ jen uvadnu.
Pro mne ztratila si se dávno,
už necítím vůbec nic,
už je to vše v nenávratnu,
už neudělám s tím nic víc,
jen noc mne k sobe volá,
jen ta mi sílu žit dá,
už nechci dýchat jen vzduch,
chci dýchat bolest,
chci dýchat smrt jen...
Autor: Hanibal King
AUTOR: Monika Svobodová
Proč
Život - ten pomíjí,
nic není stále,
proč mě to zabíjí
říkám si stále.

Proč je má myšlenka,
proč je v mé hlavě,
proč je ta milenka
co dívá se hravě.

Svět, ten si hraje,
hraje si se mnou,
co v hlavě zraje
když hvězdy blednou?

Zraje to tajemství,
hořké či sladké,
činy, nepravosti
pro mžiky krátké.

Smrt už je tady,
- toť pocit můj,
ty světa vnady,
- nech si je - fuj!!

Zradils mou lásku,
zradils můj cit,
vem si tu krásku,
já nechci už žít.
AUTORKA: VIXEN
Moje slzy sú jak tŕne na ružiach,
každého zrania a ja krvácam jak zbesilá.
Žiletka tupá v koši skončí,
život skončím naším predávkovaním.
Nikto ma nechce, nikto o mňa nestojí,
snád nájdem niekoho v duši čiernych.
Prišla hodina pravdy,
skočiť z mosta treba,
sanitka príde a odnesie ma do hroba.
Moje posledné vzdychnutie je,
láska moja navštív ma ...

(autor: Viktoria)
"Zamiloval jsem se do milé dívky. Ó jak já ji miluji.
K jejím nádherným nohám skládám stejně krásné kytky. Ona ale mé volání neslyší, má ze mně strach?
Jsem ošklivý, nebo je jí nepříjemný můj černý šat?
Její ručky k zulíbání, jak je mám rád.
Prozraď Satane co jí v lásce brání, chci pro ni být více než-li kamarád.
Stále na ni myslím, i teď když píši tyto řádky. Nádherné rty já líbat chci,
to by pro mně byl vstup do pohádky.
Beru papír a pero, kreslím tah za tahem a přemýšlím nad jejím krásným tělem.
Autor: ABADDON
AUTORKA: Mary-Tina (celkový výtvor , báseń je však od neznámého autora)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.